Diskuzní fórum o plemenu Thajská kočka.
Popis plemena:
Přestože se jedná o nově uznané plemeno, thajské kočky se pyšní skutečně dlouhou a slavnou historií. První doložené zmínky se datují již do roku 1330, kdy jsou thajské kočky zmiňovány v literárním díle Báseň o kočce (Amra Maew). Kočky jsou zde pojmenovány jakožto královské kočky ze Siamu, neboť v té době byly tyto kočky považovány za svaté a věřilo se, že přinášejí štěstí. Z toho důvodu se nacházely výhradně v palácích siamských králů, v buddhistických klášterech, chrámech a významných sídlech.
Thajské kočky byly a dosud jsou v zemi původu nazývány Wichien-Maat, což znamená v doslovném překladu měsíční diamant. Chovatelé se značným úsilím začali dohledávat jedince podobné původnímu plemenu. Jejich úsilí vrcholí v roce 1990, kdy jsou thajské kočky tradičního typu uznány jako samostatné plemeno s oficiálním názvem thajská kočka a s vlastním plemenným standardem. Thajská kočka je v současné době uznávána většinou světových felinologických organizací. Chovatelských stanic existuje však dosud málo.
Středně velká kočka exotického zbarvení, výrazně modré oči, elegance a zároveň síla a robustnost – to je thajská kočka. Je to zvíře vyvážených proporcí s typicky kulatou hlavou a relativně dlouhými končetinami. Typické exotické zbarvení, tedy srst s odznaky (tzv. himalájské zbarvení) je pro thajské kočky typické. Existuje několik barevných variant (nejčastěji se jedná o černohnědé zbarvení s odznaky). Srst je jemná, přiléhavá, pevná. Oproti siamským kočkám je jejich vzhled mírnější, přirozenější, bez extrémů.
Thajská kočka je inteligentní, přátelská, zvědavá, komunikativní a má ráda společnost člověka a dětí. Člověka opravdu miluje a často upřednostňuje jeho přítomnost před přítomností ostatních koček. Citová vazba k lidem je natolik silná, že je možno toto plemeno doporučit osamělým lidem. Není vhodné nechávat tuto společensky založenou kočku často o samotě.
